Poškození způsobené sluncem
UV záření působí na kůži čtyřmi základními procesy:
Chronické účinky UV záření na kůži jsou kumulativní a vzájemně závislé. Ultrafialové záření může pocházet z přirozeného zdroje (slunce) nebo z umělého zdroje, například z opalovacích lamp. Zatímco nebezpečí UVB záření je známo již dlouho, nebezpečí UVA záření bylo objeveno teprve nedávno. Oba typy jsou však nebezpečné, protože pronikají do pokožky a mohou zasáhnout oči.
90 % UVB záření je absorbováno pokožkou neboli epidermis, povrchovou vrstvou kůže. Stimulují produkci pigmentu zvaného melanin, který vylučují melanocyty a který zbarvuje povrch kůže. Toto krásné opálení je však ve skutečnosti obranou pokožky proti agresivnímu slunečnímu záření. Když je působení UVB záření tak silné, že se kůže nedokáže bránit, dochází ke spálení (hlavním viníkem je UVB záření). Vysoce energetické UVB může způsobit přímé poškození DNA kožních buněk: léze DNA. Z dlouhodobého hlediska to může vést ke vzniku rakoviny kůže.
Paprsky UVA pronikají přímo do podkoží, nejhlubší vrstvy kůže. Dlouho se mělo za to, že jsou neškodné, protože na rozdíl od UVB nezpůsobují spálení, takže při jejich průniku do kůže nevznikají žádné nepříjemné pocity. UVA záření je však hlavním viníkem stárnutí pokožky, protože způsobuje úbytek elastinu v kožních buňkách. Pokožka ztrácí pružnost, vysušuje se a objevují se na ní vrásky, které se prohlubují. UVA záření se také podílí na vzniku některých druhů rakoviny kůže a melanomů.
Přestože se v létě všichni rádi válíme na pláži, pobyt na slunci není bez rizika. Ultrafialové záření může způsobit četné kožní reakce a nevratné poškození kůže a očí. V nejzávažnějších případech může být poškození smrtelné.
