Schopnost hojení patří k nejobdivuhodnějším vlastnostem lidských tkání.

Jedná se o proces obnovy poškozené tkáně, který probíhá ve dvou fázích:
Fáze hlubokého hojení: dochází k regeneraci tkání na úrovni dermis (škára), vzniká nová buněčná tkáň, s rozvětvenými cévami. Tento proces provází zánět. Je-li příliš intenzívní, je třeba konzultovat s lékařem.
Fáze povrchového hojení: dochází k uzavírání okraje rány na úrovni epidermis.
V případě poranění menšího rozsahu, kdy je rána malá, se epidermis uzavře, aniž by došlo k průniku infekce.

Je-li poranění hluboké, kůže má po uzavření epidermis v místě zhojení jinou strukturu než okolní normální kůže - zůstává jizva. Její vzhled se postupně zlepšuje, dochází k remodelaci jizvy. Proto stav jizvy nikdy neposuzujeme okamžitě, ale až s odstupem několika měsíců.

 

Hojení je však někdy obtížné ...

V některých případech může být hojení skutečně problematické.

Příčínou jsou:
metabolické poruchy kolagenu, kdy proces obnovy neprobíhá normálně, je pomalý a tvoří se atrofické jizvy
poruchy zdravotního stavu, k nimž dochází v důsledku špatné výživy
dlouhodobé upoutání na lůžko (chronické proleženiny, krusty)
špatný krevní oběh může být příčinou vzniku vředů na dolních končetinách a obtížného hojení rány
v některých případech se vytvářejí vyvýšené jizvy, které svým vzhledem připomínají hladké zbytnělé "polštářky", jejich stav se samovolně nezlepší.
Těmto jizvám říkáme keloidy.